Výročí - Jan Sladký Kozina
Do roka a do dne
Poslední listopadovou sobotu uspořádala Plzeňská Městská rada Klubu českého pohraničí ve spolupráci s Dobročinnou vlasteneckou obcí baráčníků Plzeň 1 pietní shromáždění k uctění 314. výročí mučednické smrti Jana Sladkého.
Na nádvoří Plzeňského pivovaru, na místě, kde Jan Sladký řečený Kozina naposledy odpočíval, se sešlo na 30 lidí.
Za účasti mnohých občanských sdružení jako např. Levicový klub žen, Výbor národní kultury, Český svaz bojovníků za svobodu, Společnost přátel národů východu, Vlastenecké sdružení antifašistů, Slovanský výbor ČR, Kruh občanů vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, Matice Čech, Moravy a Slezska a mnohých dalších. Naše historie není cizí ani mladým a uctít památku vůdce chodského povstání přišli i členové Komise mládeže při ÚV KSČM. Vedle členů baráčnické obce v tradičních krojích stáli po celou dobu čestnou stráž u pamětní desky také dva praporečníci. Jiří Kasal a Jiří Pokorný, předseda okresní rady KČP Beroun.
Chodové od pradávna střežili šumavské hranice, za což měli oproti běžným poddaným značné výhody. Kromě svozu dřeva byli jinak zcela osvobozeni od roboty, platili nízké daně a měli právo nosit zbraň a také možnost lovit zvěř, což směla jinak výhradně šlechta. Hlavu chodského psa, který Chody při jejich službě doprovázel, přisoudil Chodům do znaku pravděpodobně až Alois Jirásek. Historickým znakem Chodů byl pár plstěných bot. Když po bitvě na Bílé hoře začalo poněmčování Českého státu, území obývané Chody přešlo do vlastnictví Volfu Maxmiliánu Lammingerovi z Albernreuthu, kterému Chodové říkali zjednodušeně Lomikar. Nový pán ovšem výsady strážců hranic neuznával. Odpor Chodů vyvrcholil povstáním, které bylo ovšem vrchností potlačeno a Jan Sladký Kozina byl pro výstrahu oběšen v Plzni v areálu dnešního pivovaru. Podle pověsti zvolal Kozina na šibenici: Lomikare, Lomikare. Do roka a do dne zvu tě Lomikare na Boží súd. Pravděpodobně díky nervovému vypětí se kletba nakonec vyplnila a Lomikar 2. listopadu 1696 skonal. Po jeho smrti se Chodové dostali pod vliv Stadionů, ale roboty se až do jejího úplného zrušení v roce 1848 nezbavili.
4. prosince 2009, Jan BENEŠ
www.halonoviny.cz