Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak to bylo s osvobozením Plzně v květnu 1945

15. 9. 2009

Jak to vlastně bylo

Při oslavách Dne vítězství (tím zůstává pro mne 9. květen) a konce 2. světové války je oficiálními představiteli státu jako stěžejní představováno osvobození západních Čech a především Plzně americkou armádou.

Ve zpravodaji KČP Hraničář, a to v čísle 4 z roku 2005, byl uveřejněn článek Dr. Jana Boštíka z Plzně pod názvem Jak byla osvobozena Plzeň.

Dovolím si z něj několik statí citovat:

Dne 14. dubna 1945 se v Plzni schází Revoluční národní výbor, aby určil úkoly pro povstání ve městě. O tři dny později - 17. dubna - je dosud při největším náletu za celou válku britským letectvem v nočních hodinách zničeno plzeňské nádraží. Plzeň se poté stala neprůjezdnou, vlaky přestaly do města - a hlavně do Škodovky - dopravovat lidi. Náletem byly značně poškozeny nejen přilehlé, ale i vzdálené čtvrti. Zahynulo v nich 624 civilních obyvatel.

Zničení nádraží mělo především vojenský význam. V ranních hodinách 25. dubna hlásí londýnský rozhlas, že startuje velké množství amerických letadel, jejichž cílem je opět Plzeň - zejména Škodovy závody. V 10.26 hod. začíná bombardování asi pěti sty letadly. Po více než hodinovém náletu je Škodovka v troskách. Podobný osud stihl na jaře téhož roku i pražskou ČKD, Škodu Mladá Boleslav, Zbrojovku Brno i chemické závody v Kralupech, Litvínově a Ústí nad Labem, i řadu dalších závodů.

Proč byla Škodovka ze tří čtvrtin zničena pouhých deset dní před osvobozením města, když beztak již nepracovala? Proč se tak stalo v době, kdy jednotky americké armády měly již obsazenou Aš i Cheb? Proč po celou dobu války nevadilo, že se v ní vyráběly zbraně pro německý wehrmacht? Když byl obsazen Norimberk, obklíčen Berlín a spojenečtí vojáci se již setkali na Labi? V době, když již nikdo nemohl mít pochybnosti o brzkém ukončení druhé světové války? Stalo se tak proto, že Škodovka se měla stát základním strojírenským pilířem nově se rodící Československé lidově demokratické republiky?

Dne 4. května ve večerních hodinách přicházejí do Plzně zprávy o počátcích českého povstání v Praze. A tak už následujícího dne - v sobotu 5. května - okolo sedmé hodiny ranní dochází ve městě ke strhávání německých nápisů na tehdejším policejním ředitelství ve Smetanových sadech. Právě to se stalo signálem, který vedl sice k živelné, ale odhodlané snaze po urychlení porážky německých okupantů. Živelnost a spontánnost však postupně a rychle přecházely v organizovaný postup, v němž se uplatnili především příslušníci české policie, městského i škodováckého požárního sboru, ale i železničáři, škodováci a také dozorci a političtí vězni z borské věznice a členové různých politických, polovojenských i vojenských organizací působících na Plzeňsku. Ještě v dopoledních hodinách 5. května byl ve Škodovce odzbrojen werkschutz a Škodovka obsazena. Odzbrojeno a obsazeno bylo i nádražní velitelství wehrmachtu a všechny další drážní objekty. Obsazeny byly i elektrárna, plynárna, vodárna, budova krajské NSDAP, hlavní pošta a radnice. Kolem desáté hodiny se schází Revoluční národní výbor ke své první schůzi v prostorách radnice, aby odtud řídil další průběh událostí ve městě. Ve stejnou dobu jsou z ochozů Bartolomějského kostela za obrovského jásotu lidí vyvěšovány vlajky - československá, anglická, sovětská a americká. Ke shromážděnému davu mluví představitel RNV Jindřich Krejčík. Odtud se po státní hymně demonstrační průvod odebírá k městskému divadlu, kde z balkonu hovoří herec Štěpán Zemánek.

To už na různých místech města dochází k šarvátkám s německými vojáky, kteří jsou postupně odzbrojováni. Před dvanáctou je povstalci obsazena i plzeňská vysílačka a je zahájena oprava poškozeného zařízení. Ve 12.33 hod. 5. května začíná vysílat: Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří! Předáváme slovo zástupci národního výboru: Občané českoslovenští! U vědomí historické chvíle, kterou právě prožíváme, zdravíme všechny srdečně a tiskneme všem v duchu pravici. Přejímajíce jménem národního výboru do správy město Plzeň, žádáme vás, abyste zachovali naprostý klid, důstojný tohoto okamžiku, abyste zůstali ve svých příbytcích a čekali na další informace národního výboru. Volá město Plzeň - černá a rudá Plzeň! Přebíráme jménem národního výboru veškerou pravomoc města Plzně a žádáme důrazně, abyste pochopili a plnili všechny naše rozkazy. Slyšte je: Všichni nechť zůstanou na svých pracovních místech. Všichni jděte po své práci! Nikdo nechoďte do ulic! Připravujte uvítání spojeneckým armádám. Zachovejte si životy - nechoďte do ulic, zůstaňte na svých místech! Nikdo nechť se nedopustí nepředloženého činu! Nenechte se strhnout chátrou! Pozdravujeme Prahu! Těšíme se na spojení s Prahou. Čekejte na další rozkazy a přání, na další sled událostí.

Prvním hlasatelem svobodné plzeňské vysílačky byl Dr. Karel Šindler. V této době již dochází k větším ozbrojeným akcím německých vojáků proti plzeňským povstalcům. Ti už měli k dispozici i tři tanky, které byly opraveny a rychle zprovozněny ve Škodovce. Němcům se je podařilo v Nerudově ulici záhy zneškodnit včetně posádek.

I v Plzni, tak jako v Čechách vůbec, měli povstalci nedostatek zbraní a střeliva. Počet padlých vzrostl na sedmnáct. Za této situace Revoluční národní výbor, ve snaze zabránit dalším ztrátám na životech, zahájil již v odpoledních hodinách 5. května jednání s velitelem sedmitisícové německé posádky ve městě - generálem von Majewskim - o pokojném předání moci a o podmínkách kapitulace německé armády (gen. von Majewski byl ochoten podepsat kapitulaci pouze pověřené vojenské osobě). Vyjednávání za RNV vedli MUDr. J. Hrbek, JUDr. Křepinský a V. Šašek.

Ve 14.10 hod. vysílá plzeňský rozhlas další provolání RNV: Plzeň je svobodná! Byla osvobozena vlastní akcí lidu, vedeného národním výborem. Zdravíme veškerý český a slovenský lid. Zdravíme českou Prahu. Zdravíme košickou vládu v čele s prezidentem Benešem - jedinou zákonnou vládu na našem území. Čest a sláva spojeneckým armádám, které se k nám blíží a s nimiž jsme ve spojení! Zdar veškeré práci při budování sociálně spravedlivé lidové republiky Československé! Národní výbor se ujal z vůle lidu moci a své funkce na radnici. Při jednání s velitelem místních německých vojenských sil bylo zdůrazněno, že němečtí vojáci dostanou rozkaz stáhnout se do kasáren, bude-li zajištěn veřejný pořádek a nebudou-li němečtí vojáci napadáni. Dojde-li k útokům na německé vojáky, bude zahájena okamžitě akce ze strany německých vojsk. Uchovejte revoluční kázeň! Bezpečnostní velitel národního výboru je jediným organizátorem, který pečuje o klid a pořádek. Zakazuje se srocování, veškeré rušivé akce, jež by vedly ke zbytečnému prolévání krve! Zakazuje se každý pokus o drancování! Veškeré oddíly, pokud jsou ozbrojeny, se vyzývají, aby se ukázněně vřadily do bezpečnostních složek národního výboru! Před svévolným používáním zbraní, zejména proti německé branné moci, se varuje. Všechny síly ke společné práci v nové svobodě!

Vstříc americkým vojenským jednotkám byly vyslány motospojky - do Klatov a Boru u Tachova. Byl požadován jejich urychlený pochod na Plzeň.

Velitel 5. sboru americké armády gen. Hübner poté v 17 hod. 5. května vydává rozkaz, kterým ukládá 16. tankové divizi zahájit v ranních hodinách 6. května další postup na Plzeň. (V bojovém deníku 5. sboru americké armády je napsáno, že Plzeň byla 5. května obsazena českými partyzány, a že se jim podařilo internovat německou posádku ve velkých kasárnách.)

V Plzni se však jednání RNV s gen. Majewskim neustále protahovalo - šlo o získání času pro německá vojska. Velkou výhodou Spojenců se ale stalo odříznutí telefonického spojení německého velení a obsazení vysílačky. Bylo použito i taktické informace RNV o tom, že v Plzni je k útoku připraveno 20 tisíc povstalců, a že se k městu blíží partyzánské jednotky a hlavní síly americké armády.

Všechny důležité objekty ve městě jsou nadále v rukou povstalců. Ve večerních hodinách 5. května se však Němcům podařilo obsadit hlavní poštu. Tu však v ranních hodinách povstalci opět obsazují a zajaté německé vojáky opět internují v prostorách radnice.

6. května 1945 v 08.15 hod. přijíždí do Plzně přes Skvrňany tanková skupina amerických vojsk, kterým velel plk. Noble. Na náměstí Republiky se jí dostává nadšeného uvítání, během něhož došlo z věže Bartolomějského kostela k několika výstřelům německého střelce. Tento byl okamžitým zásahem amerického kulometčíka zneškodněn. Přitom byl jeden americký voják raněn.

V 10.00 hod. německý generál von Majewski podepisuje s americkým plukovníkem Perkinsem kapitulaci a sám se krátce nato zastřelí. V poledních hodinách téhož dne jsou všichni němečtí vojáci bez odporu vzati do zajetí. Podle těchto historických údajů lze objektivně tvrdit, že Plzeň byla osvobozena svými obyvateli již 5. května, přičemž padlo 17 Plzeňanů.

Jakou roli tedy sehrál vstup amerických vojsk do Plzně následujícího dne? Jeho objektivní a pozitivní role spočívala v tom, že

- svým příjezdem zabránila možnému, dodatečnému střetu německých vojsk s plzeňskými povstalci, a že

- odzbrojila německá vojska a vzala je do zajetí (bez odporu)

- přijala již dříve dohodnutou kapitulaci.

Především za to je třeba po zásluze 150 tisícům amerických i dalších vojáků (600 belgických vojáků z Antverp a části příslušníků čsl. západní brigády), kteří osvobozovali západočeské pohraničí do linie Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice poděkovat a nikdy nezapomenout především asi na 190 padlých amerických vojáků na našem území, neboť s konečnou platností upevnili naši vydobytou svobodu. Jim čest a sláva.

Přesto by mne zajímalo, abych se vrátil k názvu článku, proč se přinejmenším stejně nepřistupuje k vojákům Rudé armády, která osvobodila velmi podstatnou část Československa. Na rozdíl od americké armády, které se německá vojska až na výjimky houfně vzdávala, vedla Rudá armáda velmi tvrdé boje na celém našem území. Boje na Slovensku od karpatsko-dukelské operace, ostravská a brněnská operace, pražská operace. Při osvobozování Československa padlo 144 tisíc rudoarmějců, 80 tisíc Rumunů a 5600 příslušníků 1. čs armádního sboru. Jen v bojích při osvobozování Prahy padlo mnoho a mnoho desítek rudoarmějců. V Plzni byl raněn jeden americký voják.

Nechci vůbec srovnávat zásluhy a už vůbec ne mrtvé, padlé za naši svobodu. Ale zajímalo by mne, proč jedněm se staví monumentální pomníky na veřejných místech a druhým se pomníky likvidují, hanobí, jejich mrtví se přesouvají na hromadné hřbitovy (aby nebyli příliš na očích?), a o jejich hrdinství a obětování se mlčí. Vydávají se knížky o hitlerovských armádách, vojevůdcích, o jejich bojích se západními spojenci a o rozhodujících bitvách 2. světové války na východní frontě se mlčí.

V Brně byl zhanoben městským zastupitelem za ODS (!!!) pomník padlých rudoarmějců, v nedávných dnech sprejery poškozen pomník maršála Malinovského. V Plzni je monumentální pomník Díky Ameriko! neustále hlídán.

Za některé své spoluobčany se velmi stydím a věřím, že nejsem sám.

Ivan BREINDL, Horažďovice

14. září 2009, Ivan BREINDL

www.halonoviny.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Né každý pamětník má právo suveréně hovořit o historii, když dějiny nezná!

(michal bihary, 24. 1. 2013 2:07)

No a vy si myslíte, že Prahu v květnu 45 "osvobodili" rudí okupanti? To čerpáte z propagandistického "díla": "Osvobození Prahy" od režisérského prostituta Vávry, že? Praha se osvobodila také sama, viz. Česká národní rada, jejímž členem byl i Smrkovský, to mu sověti nikdy neodpustili, že akci nepozdržel, a proto po něm tak šli v 68. Nedělám si iluze, že zde tento příspěvek vydrží, jelikož komunisté nikdy nebyli příznivci pravdy! Student moderních dějin na ZČU

Re: Né každý pamětník má právo suveréně hovořit o historii, když dějiny nezná!

(Petr, 3. 5. 2015 7:42)

Studuj raděj pastevectvi.