Osvobození Plzně od fašismu v roce 1945
Na internetových Britských listech se objevil článek o osvobození Plzně.
Najednou i v Českém rozhlase Plzeň vysílali rozhovor s pamětníkem těchto událostí. Nevím, co se to najednou po 20 letech děje, ale všechny informace vedou k tomu, že oslava úlohy Americké armády konaná v Plzni je nafouknutá a přehnaná, protože se Plzeňané osvobodili sami. Takové oslavy nejsou ani v Praze nebo jinde. Už vůbec nebylo to, aby se někdo oblékal do uniforem Rudé armády a hrál si na vojáčky. Je to dětinské, je to hloupé a je to o neznalosti války.
Jak to bylo s osvobozením Plzně, dá se říci jednou větou:
Plzeň se osvobodila sama.
Plzeňáci věděli o blížícím se konci války, věděli o povstání v Praze a proto také začali s aktivním odbojem.
4. května začali strhávat německé nápisy, vyvěsili na kostele vlajky, československou, sovětskou, americkou a anglickou. Na náměstí, na Klatovské a v Nerudově ulici se střílelo a několik vlastenců bylo zabito. Lidé přepadávali jednotlivé německé vojáky a brali jim zbraně.
Nejdůležitější bylo obsazení radnice, kde zajistili německé starosty. Moc v Plzni převzal Revoluční národní výbor (RNV).
Poté zajistili také vysílač, který měli do té doby v rukou Němci. 5. května po opravě vysílače, který Němci stačili poničit, už vysílal rozhlas tato slova:
"Občané českoslovenští! U vědomí historické chvíle, kterou právě prožíváme, zdravím Vás srdečně a tisknu všem v duchu ruku. Jménem národního výboru přejímáme do správy město Plzeň. Žádáme Vás, abyste zachovali naprostý klid, důstojnost, hodnou tohoto okamžiku, abyste zůstali ve svých příbytcích a čekali na další informace národního výboru. Volám město Plzeň, černou, rudou Plzeň, voláme Vás! Přebíráme jménem Revolučního národního výboru veškerou pravomoc města Plzně a žádáme důrazně, abyste všechny naše rozkazy plně pochopili a plnili. Všichni zůstaňte na svých pracovních místech. Jděte všichni po své práci. Nikdo nechoďte do ulic, připravujte uvítání spojeneckým armádám. Usnadněte nám naši práci! Zachovejte životy, nechoďte do ulic, zůstaňte na svých místech .. ."
I Škodováci převzali Škodovku do svých rukou. Německé vedení předvedli na policii.
Ze Škodovky vyjely tři tanky. Ovšem jeden bez ochrany a ten byl v Nerudově ulici zničen fašisty a posádka zahynula.
Personální převrat proběhl i v řadách policie. Tam vlastenci zatkli vedení a kolaboranty a postavili se na pomoc povstalcům.
Povstání se rozneslo po celém kraji. Němci byli odzbrojováni a zajištěni a také tak kolaboranti. Ustanovili se k tomu Národní stráže a Revoluční gardy.
5. května 1945 byla osvobozena všechna větší města a vytvořeny Revoluční národní výbory.
Na pomoc proti wehrmachtu v Plzni, který měl 5-7 tisíc mužů, žádal RNV pomoc Američany v Klatovech. Ti však zdržovali svůj příjezd.
6. května 1945 vydal generál Patton rozkaz dojet na demarkační linii, dohodnutou na Jaltské konferenci v únoru 1945 mezi F. D.Roosweltem (USA) W. Churchilem (Anglie) a J.V. Stalinem (SSSR). Do Plzně přijeli ráno po 8 hodině bez většího odporu po cestě. Vzdalo se jim 3 tisíce německých vojáků. Jeden Američan byl postřelen fanatickým Němcem.
7. května 1945 přijela do Plzně naše západní brigáda, která sloužila u americké armády a chtěla jet na pomoc Praze, ale nedostali od Američanů povolení.
Plzeňané vítali americkou armádu, ale ta se jim začala plést do organizačních věcí obcí.
V rozhlase byla uveřejněna výzva:
"Starostou města byl jmenován Václav Hrbek, zaměstnanec města Plzně, který jmenuje své spolupracovníky. Velitelem policie byl jmenován Ladislav Mixa. Oba jsou odpovědni za pořádek veliteli pancéřové armády. Odevzdejte ihned zbraně, výbušniny - i policie a vojsko - fotoaparáty a vysílací stanice na revírech policie. Telefonní i telegrafní styk je uzavřen. Vydávání novin bylo zastaveno".
Z 5. na 6. května 1945 bylo vydáno první číslo Pravdy, kterou vydávali komunisté dál i přes zákaz Američanů. Vyšla také Nová doba sociálních demokratů.
Na Chodském náměstí se shromáždilo dva tisíce dobrovolníků na pomoc Praze, ale nesměli odjet. Národní gardy střežily československé hranice.
Při povstání v Plzni padlo asi dvacet občanů. V kraji padlo 90 Američanů.
Doufám, že pamětníci sepíší své paměti o tom(jak mi vyprávěli), jaké bylo bombardování Plzně 17. dubna 1945 (tedy pár dní před koncem války), jaké bylo hospodaření s majetkem Američany a jak na to Plzeňané dopláceli, protože jim Američané nic ze zabavených zásob nedali a radši to ničili. O tom, jak všichni po válce chtěli změnu společnosti, nechtěli takovou, která tu byla před válkou. A jak se postupně všem lidem po válce žilo lépe než před ní.
V Plzni můžete najít řadu pamětních desek na oběti fašismu a květnového povstání. Měly by se dělat pietní akty především u nich.
Zpracováno podle článku na Britských listech Josef Vít : Pár slov k osvobození Plzně. http://www.blisty.cz/art/46674.html
