Plzeň - Národní výbory 1945 - 1985
VÝVOJ NÁRODNÍCH VÝBORŮ V PLZNI
Národní výbory vznikly před 40 lety jako nové revoluční orgány státní moci a státní správy v důsledku národně osvobozeneckého boje a národní a demokratické revoluce. Také v Plzni dochází k vytvoření ilegálního národního výboru již v období nacistické okupace.
Revoluční národní výbor
Revoluční národní výbor v Plzni se ujímá správy města již dne 5. 5. 1945. Ve svých počátcích měl celkem 90 členů, později se rozšířil na 96 členů. Pravomoc RNV se však nevztahovala pouze na město, ale
i na větší část západních Čech. Z pověření vlády spravoval RNV v Plzni celkem 12 okresů. Postupně, jak se poměry v pohraničí konsolidovaly, přestával zde působit. Současně s vytvářením nových orgánů byl novým způsobem organizován i výkonný aparát, i když základní systém byl převzat z dřívější doby. RNV si vytvořil tzv. referáty, kterých bylo celkem 21.
Okresní národní výbor
Na základě Košického vládního programu vydala vláda dne 5. 5. 1945 vládní nařízení o volbě a pravomoci NV. Podle tohoto nařízení došlo dne 16. 7. 1945 na plzeňském náměstí k volbě NV označeného jako ONV. Vzhledem k mimořádné době konaly se tyto volby veřejně a manifestačně. Zvoleno bylo celkem 90 členů ONV. Z toho 60 zastupovalo město Plzeň a 30 okres. Podle stejného klíče byla utvořena i rada ONV
v počtu 30 členů. Po volbách orgánů byly nově uspořádány i referáty v počtu 27, v jejichž čelo byli postaveni členové rady. V zájmu rozlišení jednotné správy bylo rozhodnuto pojmenovat tzv. plzeňský magistrát jako úřad ONV Plzeň-město l. a ostatní jako úřad ONV Plzeň-venkov II. Působnost ONV se tedy vztahovala jednak na území velké Plzně, jednak na území okresu Plzeň-venkov.
Místní národní výbor statutárního města Plzně
Vzhledem k tomu, že organizační uspořádání ONV přinášelo v praxi různé problémy, zejména kompetenčního charakteru, došlo v Plzni dne 6. 11. 1945 k vytvoření MNV se zvláštním statutem podřízeným přímo zemskému národnímu výboru a k vytvoření samostatného ONV Plzeň-venkov.
MNV statutárního města Plzně měl 60 členů a spravoval i území 7 obcí velké Plzně tj. Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov a Újezd. V obvodu města Plzně došlo k ustavení MNV z dosavadních členů, zatímco pro okres Plzeň—venkov byly provedeny volby.
MNV statutárního města Plzně pracoval ve svém složení až do voleb do Ústavodárného národního shromáždění, které se konaly dne 26. 6. 1946. Vedle dosavadních odborů byly na jaře 1946 zřízeny při MNV i komise v počtu 11 v čele se členem rady.
Ústřední národní výbor statutárního města Plzně
Rozhodnutím ministerstva vnitra z 10. 10. 1946, kterým byl vydán prozatímní organizační řád statutárních měst, byly MNV ve městech Brně, Liberci, Olomouci, Opavě, Ostravě a Plzni změněny na ÚNV — ústřední národní výbory.
Ústřední národní výbor statutárního města Plzně měl 60 členů a rada 20 členů. Při ÚNV pracovalo celkem 20 referátů, které však byly uspořádány velmi nesourodě, neboť byly děleny mezi jednotlivé politické strany. Kromě toho fungovaly dále komise, jejichž funkce se však postupem doby změnila na poradní orgány.
V obcích připojených k Plzni v roce 1942 byly zřízeny v této době tzv. obvodní rady, a to: Obvodní rada l. — Bolevec, Obvodní rada II. — Bukovec, Obvodní rada III. - Újezd, Obvodní rada IV. - Božkov, Obvodní rada V. - Koterov, Obvodní rada VI. - Hradiště, Obvodní rada VII. — Černice.
Obvodní rady měly 12 členů, kteří zastupovali jednotlivé politické strany. Pravomoc obvodních rad se vztahovala na místní otázky. Každá obvodní rada měla předsedu, 3 náměstky, 6 referentů a podle potřeby si zřizovala komise.
Zásadní význam národních výborů jako orgánů pracujícího lidu byl potvrzen i průběhem únorových událostí v r. 1948. NV musely být ovšem podstatně reorganizovány prostřednictvím akčních výborů NF, které v této době vznikly. Také v Plzni zásahem akčního výboru NF došlo dne 27. 2. 1948 k rozpuštění celého ÚNV a k jmenování 60 nových členů. Rovněž došlo k výměně na vedoucích místech v úřadech ONV. Po obnovení ÚNV následovalo postupné obnovování i obvodních rad. V důsledku nové územní reorganizace, která vstoupila v platnost dne 1. 2. 1949, se počet dosavadních 7 obvodních rad rozšířil na 10, neboť k Plzni byly připojeny obce Červený Hrádek, Litice, Radobyčice.
Nové postavení národních výborů jako místních orgánů státní moci a správy zakotvila definitivně Ústava dne 9. 5. 1948. Na podkladě této ústavy byla nově vybudována i organizace národních výborů. Základním pilířem v tomto směru se stal zákon o krajském zřízení (č. 280/48 Sb.).
Jednotný národní výbor
V důsledku zřízení krajů a krajských národních výborů došlo i k zásadní změně v řízení měst v sídlech KNV. Novými zákonnými opatřeními bylo území města Plzně a území okresu Plzeň-venkov opět spojeno
v jeden celek, jehož správu vykonával Jednotný národní výbor.
Jednotný národní výbor se ustavil dne 20. 6.
Správa území města byla od 28. 7. 1950 rozdělena na 5 obvodních rad, které nahradily dosavadních 10. Každá obvodní rada měla 11 členů a práce se vykonávala v referátech a komisích.
Městský národní výbor
Významnou změnu v postavení národních výborů přinesly ústavní zákony č.
Dne 19. 5. 1957 byly provedeny další volby do národních výborů. V těchto volbách bylo zvoleno
do MěstNV celkem 280 poslanců.
V souvislosti s novým postavením MěstNV, který měl pravomoc jak MNV tak i ONV, došlo již při volbách v roce 1954 k vytvoření samostatných obvodních národních výborů, a to v Bolevci, Černicích, Červeném Hrádku, Koterově, Liticích, na Nové Hospodě, Radobyčicích a Újezdě. V r. 1955 byl utvořen i ObvNV v Božkově. Při volbách v roce 1957 byl dosavadní ObvNV v Újezdě rozdělen na ObvNV Újezd a ObvNV Bukovec. Naproti tomu byl zrušen ObvNV na Nové Hospodě. Počet členů ObvNV v r. 1954 činil celkem 123, v r. 1957 se zvýšil na 157 členů. Postupem doby se pravomoc těchto ObvNV měnila a rozšiřovala.
Významným krokem k rozšíření a upevnění spojení NV s občany bylo vytvoření tzv. uličních výborů, které fungovaly v každém volebním obvodu poslance MěstNV.
V roce 1960 došlo k dalším významným změnám v postavení národních výborů. Na podkladě nového zákona o NV se podstatně rozšířila pravomoc a odpovědnost NV na všech úsecích jejich činnosti.
Při volbách dne 12. 6. 1960 bylo do MěstNV zvoleno 141 poslanců. Radu MěstNV tvořilo 17 členů. Dále bylo zřízeno 11 komisí, které měly celkem rozsáhlé pravomoci a 14 odborů.
V roce 1960 dochází rovněž k velkým změnám, pokud jde o územní členění státu. Místo 19 krajů se vytváří pouze
Pokud jde o hranice města, došlo při této územní reorganizaci k jedné menší změně připojením územní obce Letkov k Plzni. Z hlediska vnitřní správy města dochází k vytvoření 6 obvodních národních výborů uvnitř města a to: ObvNV 1 — Střed, ObvNV 2 - Skvrňany, ObvNV 3 - Roudná, ObvNV 4 - Doubravka, ObvNV 5 - Slovany, ObvNV 6 - Bory.
Ostatní ObvNV v okrajových částech města byly z 9 redukovány na
Velmi důležitým činitelem v masové politické práci mezi občany byly i nadále občanské výbory, které byly utvořeny z dřívějších uličních výborů; do nich bylo v roce 1960 zvoleno na 4 tisíce občanů.
Při, volbách do národních výborů dne 12. 6. 1964 bylo opět do MěstNV zvoleno 141 poslanců. Struktura orgánů se v podstatě nezměnila. Postavení a působnost národních výborů byla pak nově upravena zákonem o NV, který vstoupil v platnost 1.1. 1968. Při volbách v r. 1964 bylo území města opět rozděleno. Od města byly odloučeny následující části: Černice, Koterov, Letkov, Litice, Radobyčice a přičleněny k ONV Plzeň-jih a Červený Hrádek přičleněn k ONV Plzeň-sever. Zbývající části - dosud rozdělené do 12ti ObvNV — byly sloučeny a vytvořeny 4 nové ObvNV, a to ObvNV Plzeň 1.— zahrnoval střed města, Bílou Horu, Košutku, Lochotín, Roudnou, Bolevec, Zavadilku; ObvNV 2 zahrnoval Slovany, Petrohrad, část Lobez, Hradiště, Čechurov, Božkov; ObvNV 3 zahrnoval Bory, Skvrňany, Novou Hospodu, Zátiší, Karlov, Valchu, Doudlevce; ObvNV 4 zahrnoval Dou-bravku, Letnou, část Lobez, Bukovec, Újezd, Pravomoc nových ObvNV byla dále rozšířena.
Národní výbor města Plzně
Na základě ústavního zákona o československé federaci, který umožňuje, aby působnost a postavení národních výborů ve velkých městech byla řešena zvláštními zákony, přistoupil MěstNV v Plzni
ke zpracování návrhu zákona o městě Plzni, který byl dne 29. 4. 1969 Českou národní radou schválen s účinností od 1. 7. 1969. Tímto zákonem došlo k zásadní změně v postavení jak Národního .výboru města Plzně, tak obvodních národních výborů v Plzni. Město Plzeň tvořilo podle tohoto zákona samostatnou územní správní jednotku vyčleněnou ze Zpč. kraje a Národní výbor města Plzně byl přímo řízen vládou ČSR.
V krizovém období let 1968 — 69 se i na národních výborech v Plzni projevily některé oportunistické tendence. Po dubnovém plénu ÚV KSČ 1969 došlo na NV k výměně funkcionářů a postupné konsolidaci.
Zákonem České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se měnil a doplňoval zákon o NV č. 69/1967 Sb. a upravovala působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, bylo přikročeno k nové účelné zákonné úpravě postavení, organizace a působnosti národních výborů v městech Brně, Ostravě a Plzni. Postavení národních výborů uvedených velkých měst bylo řešeno v souladu s celkovou organizační strukturou národních výborů tak, že tyto NV mají působnost městských i okresních národních výborů
v rámci. krajské podřízenosti, byť s určitým výjimečným postavením.
Toto nové postavení NV velkých měst bylo v podstatě stanoveno již zákonným opatřením předsednictva ČNR č. 126/1971 Sb. a citovaná novela zákona o NV pouze rozvedla v podrobnostech toto zákonné opatření.
V roce 1976 došlo k připojení obcí Radčice, Černice, Koterov, Křimice, Radobyčice a Červený Hrádek k městu Plzni.
Od počátku současného volebního období (1981) působí v Plzni opět 4 obvodní národní výbory v reorganizovaných územních obvodech. Důvodem reorganizace území ObvNV byl zejména vznik velkého sídlištního celku na Severním předměstí.
Zatímco ObvNV Plzeň
NV města Plzně má 135 poslanců; obvodní národní výbory celkem 361 poslanců.
V jeho rámci působí 18 odborů, 22 podniků a organizací, VPÚ a, Archiv města Plzně.
Při NV města Plzně pracuje 12 komisí a 5 správních komisí.
Nejvýznamnějším aktivem jsou občanské výbory, kterých na území města pracuje 307, s celkovým
počtem 4344 členů, z toho 1372 žen a 1106 mladých občanů do 35 let.
Současná platná zákonná úprava postavení, a působnosti NV je dána novelou zákona o NV ve znění zveřejněném pod č. 31/1983 Sb., která vytváří zákonné podmínky pro zvýraznění postavení NV, zvýšení jejich pravomoci i odpovědnosti za komplexní rozvoj příslušných územních celků.
NV města Plzně i obvodní národní výbory usilují v současné době o plnou realizaci těchto nových oprávnění při uspokojování potřeb obyvatel a jejich organické propojení s realizací všech funkcí národních výborů - politickovýchovné, hospodářskoorganizátorské i mocenskosprávní.