Jdi na obsah Jdi na menu
 


Plzeň za socialismu 1945 - 1985 - přehled výstavby-kalendárium

8. 9. 2009

Plzeň  1945  – 1985

 

vydal Národní výbor města Plzně v roce 1985

 

Úvod

 

Předkládaná publikace je vydávána u příležitosti 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje našich národů a osvobození Československa Sovětskou armádou.

Uplynulých 40 let bylo naplněno velkým úsilím našeho lidu, nejprve o odstranění a překonání dů­sledků druhé světové války, pak bojem o socialistickou budoucnost a budováním základů současné vy­spělé socialistické společnosti.

Také v Plzni znamenal tento historický proces velké úsilí obnovy a budování, v němž dnes pokra­čuje prakticky již druhá generace od skončení války v roce 1945.

Jednotlivé kapitoly této publikace nabízejí nejrůznější pohledy na těchto 40 let z hlediska vybraných úseků života našeho města, jeho obyvatel a pracujících. Při řešení každodenních problémů si ne vždy v souhrnu uvědomujeme, co vše bylo dosaženo; tato stručná bilance má některá vybraná fakta připo­menout.

Shromážděná dokumentace přesvědčivě dokazuje, že toto úsilí bylo v našem městě skutečně úspěš­né a přineslo celou řadu pozitivních výsledků, v posledním období zejména při realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ, usnesení městské stranické konference a jednotlivých plén ÚV KSČ. Ukazuje i některé vývojové problémy města a základní směry dalšího rozvoje. Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že jde o problémy spojené s dosažením kvalitativně vysoké úrovně v rozvoji města a jeho vysokou dynamikou.

Při tomto krátkém ohlédnutí na uplynulé 40leté období je třeba připomenout, že dosažené úspě­chy jsou výsledkem usilovné poctivé práce a obětavé činnosti stovek a tisíců funkcionářů, pracujících i občanů našeho města pod vedením Komunistické strany Československa.

Dosažený stupeň rozvoje naší společnosti i krajského města Plzně je dobrým východiskem pro další období. Hlavní směry tohoto dalšího rozvoje jsou dány stranickými usneseními a jejich rozpracováním do koncepcí a rozvojových programů jak plzeňských podniků, závodů a organizací, tak národních vý­borů na území města, ostatních státních orgánů i orgánů a organizací Národní fronty.

Jejich  důsledné plnění je zárukou, že  i další léta rozvoje našeho města budou úspěšná.

 

Charakteristika města

 

Plzeň, metropole západních Čech, je historické město, založené v roce 1295 za vlády krále Václava II. Gotické období vzniku je dodnes patrné na pů­dorysu historického jádra.

Jednotlivé epochy se svými stavebními slohy se zapisovaly do tváře města a tak vytvořily architekto­nický celek, v němž můžeme nalézt stavby reprezen­tující celou jeho historii.

Plzeň   je  však  také   město   současné,   město  tvoři­vých  lidí,  kteří přispívají svojí prací ke spokojenému životu všech obyvatel socialistického Československa. Plzeň je i významným  politickým,  správním  a  kul­turním  centrem.  Je  svými  175 000  obyvateli  druhým největším   městem  v  Čechách,  čtvrtým  v  České   so­cialistické  republice a  šestým  v celém  Českosloven­sku.   Je   krajským  městem,   ve  kterém  sídlí   krajské orgány v čele s krajským výborem Komunistické stra­ny Československa a Západočeským krajským národ­ním  výborem  a  většina  krajských   institucí.  Jo  také sídlem  dvou  sousedních  okresů  Plzeň-jih   a   Plzeň-sever a Národního výboru  města  Plzně.

Chloubou města je nová poválečná výstavba obyt­ných souborů na Slovanech, v Doubravce, na Bo­rech, ve Skvrňanech a na Severním předměstí, ale také řada veřejných budov a staveb, např. obchod­ní dům Prior, Zimní stadión, hotel Ural, banka, fa­kultní nemocnice, kulturní dům a další soudobé architektury.

Plzeň   měla  již  od   svého  založení  dominující  po­stavení v osídlení západních  Čech.  Po  staletí těžila především  ze  své dopravně výhodné polohy  na  soutoku čtyř řek. Ta  byla také jedním z hlavních fakto­rů  bouřlivého rozvoje zdejšího průmyslu v druhé po­lovině 19. století a na  počátku  20. století.  Těsnou závislost   Plzně na růstu její  průmyslové základny nejlépe dokumentuje skutečnost, že se za období průmyslové revoluce v létech 1860 —  1910 zvýšil  po­čet  obyvatel  města  zhruba  čtyřnásobně.  Význam plzeňského   průmyslu, zejména  těžkého strojírenství reprezentovaného tehdejšími  Škodovými závody, do­sáhl  evropské   úrovně.   Proto se stala  po  roce 1918  Plzeň jedním z nejvýznamnějších ekonomických i kul­turních  center Československa.

Druhá   světová   válka   přinesla   Plzni   nejen   těžké poškození stavebních fondů, ale ve svém konci i vý­razné změny demografické. Koncem roku 1944 bylo v Plzni  trvale  ubytováno  142 000 osob.  O  rok  později tu   bylo   registrováno  pouze  122 388  obyvatel.  Tento pokles,  který  pokračoval  ještě  v  dalších   létech,  byl způsoben  jednak  odsunem  Němců,  jednak dosídlením  uvolněného  pohraničí. Zvláště  druhý  z  důvodů znamenal vážný dopad  do věkové skladby obyvatel­stva.  Dosídlovat   pohraničí  odcházeli  v  prvé   řadě mladí  lidé,  což  se  projevilo v  dalším  populačním vývoji.     od   této  doby    plzeňské   obyvatelstvo nižší nastoupeni dětské složky do 15 let a vyšší podíl starších osob nad 60 let než je průměr krajský i  re­publikový.  Rozsah  úbytku  obyvatel  z druhé  poloviny čtyřicátých let  byl  početně vyrovnán teprve o  15 až 20 let později.

Přesněji nelze skutečný vývoj obyvatelstva posou­dit, protože od r. 1945 do roku 1976 došlo v plzeň­ském prostoru k četným územním změnám hranic města. Základní údaje z poválečných sčítání lidu na území města Plzně:

rok 1950  - 122 797 obyvatel

rok 1960  - 139 643 obyvatel

rok 1970  - 148 138 obyvatel

rok 1980  - 170 971 obyvatel

 

Tempo růstu města na úrovni 1 % ročně bylo podle těchto srovnatelných údajů velmi pravidelné a pohybovalo se v jednotlivých desetiletích mezi 0,93 % a 1,13 % ročně. Podle posledních statistic­kých údajů měla Plzeň k 31.12.1984 celkem 174 555 obyvatel, z toho v jednotlivých správních obvodech:

 

Plzeň 1  - 41 434 osob

Plzeň 2  - 40 005 osob

Plzeň 3  - 65 213 osob

Plzeň 4  - 27 903 osob

 

Vzestupnou tendenci má pouze obyvatelstvo správ­ního obvodu Plzeň 1, na jehož území probíhá vý­stavba obytných souborů Severního předměstí. V ostatních obvodech počet trvalého obyvatelstva po­malu klesá. To plně odpovídá skutečnosti, že Plzeň rostla takřka v celém poválečném období pouze při­stěhováním občanů. Vlastní populační základna zů­stává trvale nepříznivá ve své věkové skladbě, takže stěží zajišťuje prostou reprodukci. Podle oficiálních demografických projekcí tomu tak bude až do roku 2000. Migrační zdroje pro Plzeň jsou v sousedních okresech značně vyčerpány. Atraktivita Plzně však zůstává impulsem pro pohyb obyvatelstva v širším plzeňském prostoru.

Trvalým základem ekonomiky města je těžké stro­jírenství, soustředěné v závodech V. l. Lenina kon­cernu Škoda. Mimo již tradiční produkci turbin, in­vestičních celků, elektrických lokomotiv atd., převzal tento největší strojírenský komplex v ČSSR rozsáhlý výrobní program jaderné energetiky. Plzeňské stro­jírenství tak dostalo díky své vysoké úrovni i tradici přímou vazbu na nejprogresivnější tendence vývoje v rámci celé Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Ostatní průmyslová odvětví si udržují své tradiční postavení v ekonomice kraje i státu. Jde především o bohatě zastoupený potravinářský průmysl v čele se světoznámými Plzeňskými pivovary, průmysl papí­renský a menší měrou i průmysl spotřební.

Prudký rozvoj v poválečném období zaznamenalo stavebnictví. Jeho koncentrace a postupný přechod na moderní průmyslové metody byl provázen jak ná­růstem pracovníků, tak především růstem produkti­vity práce.

Trvalý růst výroby hmotných statků podnítil výraz­ný vzestup nevýrobních odvětví a tím i kvality uspo­kojování potřeb města a jeho obyvatelstva. Hrubý vývoj ekonomiky města a jeho strukturu ve třech základních národohospodářských skupinách za posled­ních 20 let charakterizují tyto údaje o zaměstnanosti, kde do priméru je zahrnováno zemědělství a lesnictví, do sekundéru průmysl, stavebnictví, skladové hospo­dářství a zemědělský výkup a do terciéru všechna ostatní odvětví národního hospodářství.

 

 

 

 

 

 

 

1960

1970

1980

Skupina

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Primér

1 588

1,7

1 100

1,2

1 626

1,6

Sekundér

63306

68,6

59373

62,1

60931

59,3

Terciér

27448

29,7

35115

36,7

40212

39,1

Celkem

92342

100

95594

100

102769  

100

 

 

Ekonomická aktivita vyjádřená celkovým počtem zaměstnaných osob realizovaná na území města Plzně vzrostla celkem o 11,3 %, což znamená roční tempo růstu 0,53 %. V jednotlivých skupinách však byl vývoj rozdílný.

 

Skupina

Index

Průměr

Celkové

 

1980/60

Roční tempo

hodnocení

Primér

102,4 %

+ 0,11 %

 

Stagnace

Sekundér

96,2 %

-0,19 %

 

Stagnace

Terciér

146,5 %

+ 1,92 %

Střední progrese

 

 

Celkově lze hodnotit tento vývoj jako pozitivní. U priméru je vývoj zkreslen připojením Radčic a zvláště Křimic v roce 1976, bez  jejichž podílu na zaměstna­nosti v zemědělství by tato skupina byla v degresním pásmu. Stagnace zaměstnanosti v sekundární sféře odpovídá dosažené úrovni celkového vývoje naší společnosti, prosazující důsledně intenzifikaci v eko­nomice průmyslu.

Rychlý rozvoj terciální sféry byl vyvolán potřebami všestranného růstu životní úrovně  obyvatel, a to zvy­šováním jak osobní, tak i společenské spotřeby. Pro Plzeň znamenalo posílení této sféry odstranění disproporcí obslužných funkcí vůči  vlastnímu obyvatel­stvu a okolí. Její postavení výrazného regionálního centra se odráží  v rostoucích požadavcích na objem a kvalitu práce ve zdravotnictví, školství, kultuře, maloobchodu, službách, prakticky ve všech čin­nostech nevýrobního charakteru. Éra socialistického rozvoje města Plzně je charakterizována mimo jiné právě tak velkým nárůstem obslužných zařízení všeho druhu, jaký nemá v její předešlé historii obdoby. Stačí jen připomenout vznik vysokého školství, posí­lení středních škol, zřízení a vybavení poliklinického .zdravotnického systému, vybudované lůžkové nemoc­niční kapacity, výstavbu kulturního domu pracujících, provoz celoměstských zařízení a hlavně dlouhou řa­du menších obslužných zařízení spjatých s každoden­ním životem občanů města.

 

Mezi obslužnými funkcemi nelze zapomenout na zajištění chodu města po technické stránce. Také v této oblasti bylo dosaženo dobrých výsledků. Po­třeby na tomto úseku zatím rostou rychleji než město samo, což je dáno technickým pokrokem na jedné straně a zvýšenými nároky na ochranu život­ního prostředí na straně druhé. Přesto se Plzeň dosud s touto problematikou vyrovnává bez větších problémů.

 

Dosavadní poválečný vývoj Plzně prokázal života­schopnost a správnost vytyčených tendencí a prosa­zovaných koncepcí jejího rozvoje. Nic na tom nemění nedostatky či těžkosti způsobené především limitovaností investičních prostředků. Současný rozsah i tempo realizace hlavních rozestavěných akcí dáva­jí předpoklady dalšího zlepšení podmínek života města. Mimo již uvedené investice na úseku zdra­votnictví a kultury se to týká především II. etapy výstavby centrálního zdroje tepelného a komunikač­ního průtahu Doubravka — Skvrňany. Pro nejbližší období je závazně přislíbeno zahájení prací na ži­votně důležitém rozšíření úpravny pitné vody i na výstavbě areálu Vysoké školy strojní a elektrotech­nické. Pokračovat budou i postupné rekonstrukce historického jádra, včetně jeho podzemí. Počítá se také s potřebným vybavením přehrady v Českém údolí i oblasti Boleveckých rybníků, aby se zlepšily i rekreační podmínky občanů.

 

Za deset let si připomeneme 700 let, které uply­nou od založení Plzně. Dosavadní vývoj poválečné výstavby dává všechny předpoklady, aby toto výročí bylo oslaveno ve vzorném socialistickém městě.

 

Kalendárium

 

1945

  • 5. 5.  první vysílání rozhlasové  stanice Plzeň
  • 6. 12. zřízena  Lékařská fakulta  UK
  • Od Plzně oddělena Valcha a připojena k obci Litice.
  • V prosinci byla ve Škodovce nově vyrobena první parní lokomotiva od skončení 2. světové války.

1946

  • 18.5. Škodovy závody prohlášeny za národní podnik.
  • Činné osoby v Plzni:

Zemědělci 960 - 1,5 %, průmysl 13970 - 22,6 %,

řemeslo 9810 - 15,8 %, obchod 17330 - 27.9 %,

služby 19930 - 32,2 %,  celkem 62000 osob

  • Územní rozloha 8472 ha
  • Obyvatelstvo koncem roku 1946 na základě statisti­ky potravinových lístků — 116 402 osob.

 

1947   První rok dvouletky

  • Obyvatelstvo podle soupisu přítomných osob ke dni 22. května 117 814.
  • 3. 2. zahájila autobusová linka Koterovská ul. — Božkov

 

1948   Druhý rok dvouletky

  • Ve dvouletce vyrobili ve Škodovce:

4351 traktorů - téměř polovina z plánu výroby v ČSR,

74 063 elektrické motory o výkonu do 25 kW různých velikostí - třetina  z plánu výroby v ČSR,

610 obrá­běcích   strojů   a  257  lokomotiv.

  • Zřízena Pedagogická fakulta.
  • 23. 9. zapsána do podnikového rejstříku Osvobozená domácnost, zapsané společenstvo s ruč. omez. pro obor čistíren a barvíren.
  • Započata  stavba zimního stadiónu
  • 28. 10. zahájen trolejbusový provoz na trati Božkov — Nádraží — Skvrňany (6,6 km) — začátek rozvoje trolejbusové dopravy v Plzni.
  • 2. 2. zahájena autobusová doprava na lince do Lochotína a Bolevce.

 

1949

  • Plzeň krajským městem od 1. 1., kdy v ČSR vzniklo krajské zřízení (Plzeňský kraj do správní reorganiza­ce roku 1960).
  • VŠSE zřízena jako  pobočka  ČVUT.
  • 25.   6.   zapsán   do   podnik.   rejstříku   Oděvní  tvorba, n. p.,  Nejedlého sady - zakázkové šití.
  • Připojeny obce Červený Hrádek, Litice s osadou Val­cha  a  Radobyčice. 
  • Plzeň     11 189  ha.
  • 29. 6. dána do provozu trolejbusová linka Doudlevce — Bolevec.
  • Autobusové linky:

1.3. Slovany — Koterov

1.7. Skvrňany — Nová Hospoda

9.10. Slovany — Starý Plzenec 2

5.12. Doubravka - Chrást u Plzně

 

1950

  • V  dílnách   ČSD  opraveno   11000  nákladních,  téměř 4000 osobních  vozů  a 292  lokomotiv.
  • 3. Sčítání lidu, domů a bytů:
  • Počet  přítomného  obyvatelstva   124339
  • Počet obydlených domů 10 117
  • Počet  obydlených   bytů   42075
  • Kromě obydlených domů ještě evidováno 598 ostat­ních budov, 377 obydlených nouzových staveb a 173 neobydlených obytných domů a nouzových staveb (chat) - celkem 11 265 domů.
  • Rada a plénum JNV v Plzni rozhodly o připojení obce Nová  Hospoda k Plzni (31. 3. a 31. 5.).
  • Založena  Státní  vědecká   knihovna      původní fond 134 000 knih (z knihovny městského historického mu­zea).
  • Dokončena stavba nezastřešeného zimního stadiónu.

 

1951

  • Zřízena prádelna ve Spolkové ulici (Osvobozené do­mácnosti).
  • Zavedena autobusová linka Borská ulice — Karlov.
  • Ve Škodovce vyrobena první parní turbina 50 MW.

 

1952

  • Ze  soukromého  sanatoria  zřízena  závodní  nemocni­ce Škoda.

 

1953

  • 10. založena samostatná Vysoká škola strojní a elektrotechnická v Plzni.
  • Prodloužení trolejbusové tratě z Doudlevec přes Slovany do Černic (46 km).
  • Vybudována kolejová smyčka Slovanská tř. — Sladkov­ského tř. - Radyňská úl. - nám. Odborářů.
  • 30. 11. Zahájen provoz na celodenní autobusové lince Bory — Litice — Radobyčice — Doudlevce

s prodloužením dělnických spojů až ke Škodovce.

  • Ve Škodovce vyrobena první traťová elektrická loko­motiva od skončení 2. světové války.

 

1954

  • Začátky televize: počet majitelů televizního povolení - 36. (Ve stejném roce v Praze 1 169 a v Brně 10).
  • Zřízena Zpč. galerie (ze sbírek Umělecko-průmyslového muzea, městské galerie na radnici a sbírky obrazů bývalé Plzeňské banky).
  • 15. 2. zahájen provoz na autobusové lince Bory — Valcha.

 

1955

  • Kolejové dopravě dodány nové čtyřosé vozy typu T.
  • Provedena úprava kolejiště na trati Bory - Slovany.
  • Prodloužena trolejbusová trať ze Skvrňan do Zátiší a na Novou Hospodu (3 km).
  • Dokončena přestavba stadiónu ve Štruncových sa­dech.

 

1956

  • 7. zahájen provoz na autobusové lince Doubravka — Červený Hrádek — Dýšina.

 

1958

  • Na světové výstavě v Bruselu získala Velkou cenu vodorovná vyvrtávačka WD 200, škodovácký výrobek.
  •  Zřízeno v Plzni konzultační středisko Vysoké školy ekonomické Praha.
  • Zřízena  Lidová  hvězdárna  a  planetárium.
  • Ve Škodovce - ukončení výroby parních lokomotiv, vyroben moderní horizontální vyvrtávací stroj WD 200.

 

1959

  • 8. 5. otevřeno Pivovarské muzeum.
  • Ve Škodovce vyrobena šestiosá elektrická lokomoti­va na stejnosměrný el. proud „23E" - špičková svě­tová úroveň, vyrobena 1. čs. parní turbina o výkonu 100 M W světové úrovně.

 

1960

  • Rozdělena VŠSE na fakultu strojní a elektrotechnic­kou.
  • Připojena  obec  Letkov —   Plzeň     11744  ha.
  • Prodloužení autobusové linky Újezd — Doubravka k Městským lázním (od 1. 7.).
  • Ve Škodovce vyroben první turbogenerátor o výkonu 100 MVA (Megavoltampér), vyroben první transfor­mátor o výkonu 125 MVA a první kolesové rypadlo K 800 pro severočeský uhelný revír.

 

1961

  • Zřízena  konzervatoř
  • 8.9.   uzavřena   definitivně   ZOO   na   Dukelské  třídě a  přestěhována na Lochotín.
  • 8.9. další prodloužení autobusové linky z Újezda až do Slovanského údolí.
  • 1.3. k tomuto datu provedeno sčítání lidu, domů a bytů.
  • Počet trvale  bydlícího obyvatelstva  137 200, obydlených domů 12 018, obydlených bytů 45 797
  • V k. p. Škoda vyrobena první elektrická lokomotiva s křemíkovými usměrňovači v zemích RVHP (několik typů na celém světě).

 

1962

  • Zahájena kolejová doprava na nově vybudovaném úseku ke Světovaru.
  • Zavedena nová linka Bory — Světovar.
  • Postaven Domov důchodců na Lochotíně - kapacita 340 lůžek.
  • Dán do užívání střelecký stadión v Lobzích.

 

1963

  • Opětovné otevření Pivovarského muzea.
  • ZOO na Lochotíně se stala součástí Parku kultury a oddechu.
  • Od tohoto roku jezdí v Plzni jen čtyřosé tramvaje typu T1, T2 a T3, vyrobené v ČKD Praha.
  • Celkové dokončení Stadiónu TJ Škoda ve Štruncových sadech.

 

1964

  • Komunikace Hornická úl., Lidická tř., Kaplířova úl., Plzeň rozdělena do 4 obvodů a od města odděleny Litice, Černice, Radobyčice, Koterov, Letkov a Červe­ný Hrádek.
  • Plzeň má katastrální výměru 8 413 ha.
  • V k. p. Škoda vyrobena první čs. parní turbína o vý­konu 20 MW.

 

1965

  • Uzavřeno Malé divadlo a otevřeno Komorní divadlo.

 

1966

  • První ročník výstavy EX Plzeň — 191 307 platících ná­vštěvníků, tržby 9 677 tis. Kčs. Do soutěže přihlášeno 40 výrobků, z nichž 25 získalo pohár EX Plzeň.
  • Zahájena rozsáhlá modernizace bývalé vozovny ná­kladních vozů ČSD — přestavba i za účelem změny koncepce opravárenské činnosti.
  • Otevřen   klub  mládeže  Dominik.
  • Zahájen provoz v Divadle dětí.
  • 28. 3. zavedena autobusová linka č. 29 z Doubravky do Nejedlého sadů.

 

1967

  • Dány do provozu: Průmyslová škola elektrotechnická, nákupní středisko v Doubravce, hotel Škoda a 3 ma­teřské školy.

 

1968

  • Dány  do   provozu:   hotel   Plzeň   (RaJ)  v  Žižkově   ul.,

      podchod   na   Rokycanské   třídě   a   3   mateřské   školy.

  • Dokončena    rekonstrukce   pivovaru    Plzeň    l.       RN 32065   mil.    Kčs,

      kapacita   -   500 000   hl   za   rok  - lahvové pivo.

  • Dokončena  pekárna  P4  Plzeň  (zahájena v dubnu  r. 1965 a dokončena v srpnu 1968).
  • Skončila   výroba   plynu   v   bývalé   městské   plynárně. Ještě vyrobeno 15 mil. m3.

 

1969

  • Dány do provozu:  restaurace Bohemia, budova Hut­ního  projektu  a  obchodní dům  PRIOR.
  • Pekárna P4 Plzeň - skončení náběhu - 10/1969.
  • Dokončena  Turbínová   hala   Karlov  (Škoda)  -  zahá­jena 4/61  - dokončena 06/69 - plánováno dokonče­ní  12/67. 
  • RN  312 155  mil.  Kčs,  z toho staveb,  práce 188 200.
  • Zákonem č. 41/69 Sb. z 29. dubna 1969 byl schválen Českou   národní  radou   statut  města   Plzně. Vstoupil v platnost 1. 7. 1969.
  • 24. 1. odstřel budovy bývalých kasáren 35. pluku.

 

1970

  • Dány do provozu:  rozšíření městské vodárny na Ho­molce a  rekonstruovaná  slévárna oceli.
  • 1.7. opět připojeny Litice,  Plzeň má 9 465,12 ha.
  • 1.12.  k  tomuto  datu   provedeno   sčítání  lidu,   domů a bytů.
  • Počet trvale  bydlícího  obyvatelstva   148 021, počet trvale obydlených domů 11 651, počet trvale obydlených   bytů 53 696.
  • Dokončená   přestavba otevřeného stadiónu   na zimní krytý stadión o kapacitě  11 000 diváků.

 

1971

  • Dáno do provozu:  odpopilkování ELU Škoda.
  • Zlatou medaili na mezinárodním veletrhu v Brně do­slala válcovací stolice SKODA 1200.
  • Zlatou medaili na mezinárodním veletrhu v Brně dostalo Výrobní středisko na opracování velkých nerotačních součástí ŠKODA — NC-N. Tento výrobek patří k ojedinělým svého druhu ve světovém měřítku.

 

1972

  • Dán do provozu hotel Ural.
  • Otevřena galerie Masné krámy.
  • Dokončen   most Antonína Zápotockého u  Pekla.
  • Uvedena do provozu   1. čs. jaderná  elektrárna v Jaslovských  Bohunicích — hlavní dodavatel k. p. Škoda Plzeň (reaktor dodal SSSR).
  • Vyrobena vodorovná vyvrtávačka ŠKODA W-200A-N-C se souvislým numerickým řízením.

      Jeden z prvních výrobků tohoto druhu v Evropě.

 

1973

  • Dokončena rekonstrukce pivovaru Plzeň II (zahájeno 01/68 - dokončeno 12/73), kapacita 350 000 hl piva,
  • RN 134 487 mil. Kčs.
  • 2. 5. byl otevřen 1. úsek projektované tramvajové dopravy do Severního předměstí, trasa Nejedlého sady — Lochotín.
  • 30. 11. otevřena tramvajová trať od Tylovy ulice do sídliště ve Skvrňanech (2,9 km).
  • Do provozu uvedena přehrada u Litic (vodní dílo České údolí).

 

1974

  • Otevřeno muzeum při k. p. Škoda.
  • Dán do provozu po rekonstrukci  most na tř. 1. máje přes trať Plzeň - Cheb.
  • V k. p. Škoda vyrobena první 500 MW turbína parní, jde o dosud nejvyšší výkon v rámci RVHP;
  • vyrobena první čs. dvouproudová lokomotiva „55 E" (na oba druhy proudu) — Zlatá medaile na veletrhu v Brno 1974,
  • závod Válcovny obdržel sovětský Řád družby národů za dodávku válcovacího zařízení Kvarto 3,6 pro závod Azovstal v SSSR.
  • Dokončena výstavba nového mostu přes Úslavu ul. Těšínská.

 

1975

  • V k. p. Škoda vyrobena nejvýkonnější lokomotiva — na stejnosměrný proud — na světě — typ „66 E".

 

1976

  • 1.5. opět připojeny k Plzni obce Černice, Červený Hrádek, Koterov a Radobyčice a nově Křimice a Radčice. Územní rozloha dosáhla 124 km2.
  • Tím také připadly do Plzně Zpč. drůbežářské závody n. p. Klatovy, závod Křimice, Plastimat Liberec - zá­vod Plastimat - Černice, Mechanizace traťového hospodářství Praha — závod P. — Koterov, Zpč. ci­helny, n. p. Stod - závod Černice 1, 2 a 3.
  • Dokončena výstavba nového mostu přes Úslavu na Rokycanské tř.

 

1977

  • 1. vznikl sloučením Kovopodniku, Dřevopodniku, Chemického závodu a Obnovy - Průmyslový podnik města Plzně.
  • 12. 2. odstřelena budova bývalého Malého divadla v Gorkého ulici.

 

1978

  • Zahájen provoz na Centrálním autobusovém nádraží.

 

1980

  • Dokončena  reaktorová  hala  k.  p.  Škoda.
  • 1.11. k tomuto datu bylo provedeno sčítání lidu, do­mů a bytů.
  • Počet trvale bydlícího obyvatelstva 170 701 počet trvale obydlených domů 13 467 počet trvale obydlených bytů 64 025.
  • V k. p. Škoda vyrobena první tlaková nádoba pro reaktor typu VVER 440, dodána do MLR pro elektrár­nu ve městě Paks, uvedení atomové elektrárny A 1 (v Bohunicích) do provozu znamenalo kvalitativní skok ve vývoji čs. energetiky.
  • Otevřena první Československá galerie dětského vý­tvarného projevu v Plzni.
  • Zahájen  provoz tramvajové linky Bory —  Košutka.

 

1981

  • První ročník výstavní akce „Květnová knižní Plzeň". Dokončeny: rekonstrukce plynového hospodářství Škoda, tranzitní telefonní ústředna, budova SBČS + památník SČSP a elektrická oblouková pec 25 t.
  • Obnovování Alšových sgrafit na různých plzeňských domech.
  • Dokončena výstavba nového mostu přes Radbuzu u Jána.

 

1982

  • Dokončeno sídliště Jižní předměstí a Nová Hospoda.
  • V únoru uvedena do provozu nová budova Státní banky čs. v Gorkého ulici včetně Památníku přátel­ství na místě budovy bývalého Malého divadla.

 

1983

  • Předána do užívání Odbavovací hala  na Centrálním autobusovém nádraží.
  • Dokončeny: lis 70 MN  Škoda, obnova bloku  na ELU IV., areál učňovských škol.
  • Restaurace a obnovování fresek na plzeňské radnici.
  • Uvedena do provozu nová  budova  KS  SNB v Plzni.

 

1984

  • Dokončen interní pavilon  FN  na  Lochotíně.
  • Rekonstrukce tramvajové trati na Slovanské  třídě.
  • Zahájen  provoz  na  nové  komunikaci v úseku křižovatky Ján – Palackého náměstí.
  • Zahájen  provoz  na novém mostě v Koterově.

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

1981 navstivila sovetska delegace

(darina tancosova , 26. 12. 2012 1:35)

v roge 1981 navstivila reaktorovou halu sovetska delegace doprovazena s gustavem husakem prosim vas jestli mate nejake fotografie z teto akce byla bych moc rada protoze v tu dobu zde precoval muj otec josef scuka uklizece na hale a jeden sovetskej soudruh mu podava ruku dekuji a doufam ze me odepisete bala bych moc stastna

Re: 1981 navstivila sovetska delegace

(adm, 30. 1. 2013 21:27)

Pokud najdeme fotografii dame ji sem. Zatim o ni nevim.

Re: Re: 1981 navstivila sovetska delegace

(pavel, 5. 1. 2014 9:49)

je videt jak Plzen se rozvijela pracovne.
Jestli muzete tak pripojte fotografie.
Moc pekne.
Dekuji