Uprchlí zajatci ve Střelských Hošticích
Začátkem dubna 1945 setkali se někteří občané ze Střelských Hoštic ve Spáleném lese. (měli v tu stranu pole) se čtyřmi uprchlými zajatci RA (Rudé armády). Tři zajatci ve stáři 22, 26, 28 roků byli Uzbekové, jeden až z Andižanu, čtvrtý - 46 letý byl Ukrajinec, bývalý lesní hajný.
Až do 24. dubna 1945 podporovali někteří zdejší občané zajatce potravinami, Rudoarmějci se zdržovali v lese volně, teprve v posledním týdnu - ač jim tak bylo raděno již dříve - skrývali se pod hromadou chvoje a klestí.
V časných ranních hodinách 25. dubna 1945 byl deštivý, oblačný den, přijížděl od Horažďovic oddíl asi 12 tanků a zajel před Střelskými Hošticemi do lesa Dominky, menší část do vedlejšího lesíka Brtníku - vzdálenost od silnice asi 300 m. Ihned po příjezdu vydali se Němci v rojnici lesem, aby ulovili nějakou zvěř. Při té příležitosti byli zajatci objeveni. Jeden ze zajatců při hluku ze zvědavosti vyhlédl na lesní průsek a vida tankistu v koženém kabátě, usoudil asi, že je to civilista. Byl však zaskočen, chycen a musel vyvolávat ostatní. Ve zmatku uprchl nejstarší (hajný) druhým koncem hromady
do mlází a v nevelké vzdálenosti se skryl v polovyschlé kamenné studánce, když na sebe stáhl vedle ležící uříznutý smrček.
Rojnice ho při prohlídce lesa přešla. Chycení zajatci byli odvedeni ze Spáleného lesa na vršek v lese Domince ( tanky byly
pod vrškem), na místo, kde je nyní jejich pomník.
Zde si sami museli vykopat v kamení mělký hrob. Vkleče, vedle sebe nad struhou se zvednutýma, rukama nad hlavou byli tito tři nešťastníci zastřeleni ze předu dávkami ze samopalů.
V Střelských Hošticích bylo slyšeno střílení a mnohý z těch, kteří zajatce navštěvovali, si na ně vzpomnělo. V noci na pátek 26.4.1945 popíjeli Němci ve Střelských Hostících a odjížděli s tanky
v pátek, se staženým zajícem na hlavni děla jednoho tanku.
Po odjezdu Němců bylo místo popravy brzy nalezeno. Ukazatelem byla čerstvě zasypaná struha, z níž bylo ještě vidět cíp pláště, spousta vystřílených nábojnic ze samopalů a hlavně v okolí rozstřílené části lebečních kostí, ostřílené stromy, mozek a krev kolem. Popravení byli znovu vykopáni a upraven jim hlubší rov. Zohavené mrtvoly byly fotografovány. Fotografie si v r. 1954 vyžádal Svaz protifašistický bojovníků v Horažďovicích. V r. 1946 po prvém výročí smrti rudoarmějců byl jim na místě postaven MNV ve Střelských Hošticích pomník nákladem asi 13 000 Kčs (uhrazeno výtěžkem prodeje zbytků svršků po německých uprchlících, výtěžkem zábavy a sbírkou mezi občany).
Z knihy: Občané Sovětského svazu v Západočeském kraji v době 2. světové války
Komentáře
Přehled komentářů
65 let po válce hledat vrahy je trochu pozdě. Můžete ale začít. V ZPČ kraji je těch vražd spousta. Najdete je ve starých knihách popisujících transporty a pochody smrti. Jak se píše v jedné z knih, z které je i tento příběh. Nemá smysl hledat konkrétního viníka. Všichni fašisté na našem území páchali zlo a mají na svědomí spousty životů a ublížení na zdraví u těch co náhodou přežili. Celý fašismus a 2.světová válka byl zločin.
Wermacht spáchal válečný zločin
(Pepan, 8. 7. 2010 20:18)Z popisu této události je patrné,že se zde stal krutý válečný zločin. Bylo by zajímavé dopátrat pachatele a dát je před soud.
valecne zlociny v ZPC kraji
(Jana, 16. 7. 2010 12:17)